Gargantuovský

21.12.2017 | Jaroslav Matějka , Profit
profit.cz


Mikrobus s trojcípou hvězdou působí požitkářským dojmem. Cítíte z něj doslova nenasytnou životní chuť.

Napsat o Mercedesu-Benz třídy V, že je to pojízdný obývák na čtyřech kolech, jak to učinil jeden kolega, bylo degradující. To nesedělo. Když tak už salon na čtyřech kolech. Ale ještě mnohem lepší je podle mého označit ho jako „nejpohodlnější auto pro přepravu až osmi cestujících“.

Tenistův kočár

Véčkový mercedes byl stvořen především pro společnosti nabízející komfortní přepravní služby. Dále ho jistě využijí dobrodružné povahy vyrážející za adrenalinovými zážitky (třeba cyklisté milující hory, paraglidisté, surfaři). A v neposlední řadě početné, ovšem hodně movité rodiny. Ne náhodou ho propagoval sedminásobný vítěz Wimbledonu Roger Federer, který má dvojčata „hned dvakrát“, jak řekl v reklamě.

Mikrobus se pyšní velkoryse pojatým interiérem, technologiemi s visačkou výrobce luxusních aut, snadno se řídí a má velmi účinné pohonné jednotky. Je ale poměrně drahý, jeho cena začíná na 1 070 245 korun (s DPH). Testovaný vůz se střední délkou karoserie (5,14 metru), nejsilnějším čtyřválcovým naftovým motorem v nabídce (190 k), pohonem všech kol a plnou náručí příplatkové výbavy přišel na 1,75 milionu korun.

Poprvé se objevil pod jménem Vito v roce 1996, druhá generace přijela v roce 2003 s přízviskem Viano a v roce 2014 tu byl třetí potomek – s krátkým označením V. Mezi jeho nemnohé soupeře dnes v Evropě patří Toyota Proace Verso ve verzi VIP (viz test v č. 10), dále pak třeba Volkswagen Caravelle. Oba však vedle mercedesu působí, no proč to neříct, poněkud uťáplým dojmem.

Nezaměnitelný

Po týdenním testu verze Exclusive jsem přišel na jedno – véčkový mercedes je zárukou, že ani v dnešní ztřeštěné době, kdy drtivě vítězí na všech trzích SUV (sportovně užitkové vozy), auta kategorie MPV nezmizejí. Nejenže je velkoprostorový, víceúčelový, praktický jako správné „empévéčko“, ale přidává i něco navíc. Má švih, šmrnc.

Tahle osobní verze dodávky Vito se úspěšně snaží zbavit nálepky „jen“ komerčního, obchodního vozu. Namísto toho ukazuje designérskou spřízněnost s luxusními osobními automobily německé značky, například modelem třídy C. V interiéru tak lze nalézt typický rukopis designérů ze Stuttgartu doplněný superkvalitními materiály a skvělými sedadly.

Z ptačí perspektivy

Na silnici se mikrobus s nejsilnějším naftovým čtyřválcem v nabídce (ten doporučuji, pokud budete vůz využívat plně naložený) choval živě, přitom úsporně. Zrychloval „na sto“ pod jedenáct sekund a spotřeba ve městě se pohybovala lehce přes osm litrů, mimo jsem jezdil za zhruba sedm litrů. Všechno to byly samozřejmě vyšší hodnoty, než které udávala automobilka v technickém průkazu vozu. Co se týká kombinované spotřeby, během týdenního testu se mi každý den přibližovala hodnotě 8,1 litru.

Pohon všech kol 4MATIC je aktivní nepřetržitě, každý ho jistě ocení za deště či na sněhu. Během testu však nepršelo ani nesněžilo. Tak jsem auto vzal na svoji oblíbenou polní cestu s mnoha hlubokými výmoly za Mělníkem. Co jsem se dozvěděl? Záběr dobrý, ale vlastně k ničemu. Rozjet jsem se kvůli nízké světlé výšce nemohl. Takže to byl takový protimluv – dlouhé auto na terén mělo, ale vjet do něj v zásadě nemohlo.

Na udusané šotolinové cestě to už však šlo. Při jízdě po ní jsem ocenil hlavně odpružení, kterého jsem si, přiznávám, v první chvíli na dálnici ani nevšiml. Tak bylo komfortní. Podobně na mě působilo i na klikatých okresních silničkách. Tam mi ale dlouhý vůz připadal neohrabaný. Jedničku si zasloužilo na dobrých cestách odhlučnění, na rozbitých cestách se však ozývalo poměrně nahlas zavěšení.

Mikrobus obstál i na těsném parkovišti. Tady bych se ho nebál svěřit i své manželce zvyklé řídit minivůz jedné japonské značky. Měl jsem k dispozici slušný rejd (průměr otáčení 11,8 metru), ze sedadla řidiče skvělý výhled a navíc pomocníky k nezaplacení. Byly jimi kamery rozmístěné kolem vozu a nabízející složený obraz (poprvé v segmentu MPV). Mohl jsem se tak při parkování dívat na pozici vozu seshora.

Rošády se sedadly

Roger Federer vezl v reklamním spotu manželku a čtyři dvojčata v šestimístné verzi, sedadla v druhé řadě byla otočená proti směru jízdy, a děti tak na sebe viděly. V nabídce jsou ale i jiná uspořádání, můžete mít sedm či osm sedadel.

Zadní sedadla lze přitom několika jednoduchými pohyby demontovat. K dispozici jsem pak měl u testovaného vozu střední délky zavazadlový prostor o délce 2,66 metru (2,8 metru s využitím místa pod sedadly řidiče a spolujezdce) a objemu 5,19 metru krychlového.

Dveře zavazadlového prostoru EASY-PACK lze otevřít a zavřít elektricky stisknutím tlačítka a nehrozí ani jejich poškození, jsou vybaveny funkcí automatického detekování překážek. Navíc je lze při otvírání zastavit v jakékoli poloze. Praktické je i samostatně otevíratelné zadní okno. Ocenil jsem ho na parkovišti jednoho pražského nákupního centra, kde s místem opravdu skrblili.

Verdikt

Takže shrnuto podtrženo – nadprůměrný komfort, praktičnost, velmi dobré vybavení, spolehlivost, jízdní náklady, bezpečnost, jen průměrné představení na silnici. Jediným opravdovým minusem byla vysoká cena. Kupodivu ale české zákazníky příliš neodrazuje. Podle Svazu dovozců automobilů si Mercedes-Benz třídy V zakoupilo letos ke konci září 529 zákazníků.

Články ze sekce: profit.cz



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.