Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Květinová farma Loukykvět: návrat ztracené krásy a vůně

Profit

Květinové předplatné nebo uvázání si vlastní kytice na svatbu – neotřelé nápady mají dva mladí zakladatelé květinové farmy.

 

Veškerý entuziasmus vlastní jejich mládí vložili Karolína a František do své květinové farmy Loukykvět ve Mšeckých Žehrovicích. Starý statek koupili na hypotéku, chladírenský vůz na rozvoz květin za milion na leasing, peníze na semena, hnojiva a další šly buď z úspor, nebo z půjček od známých či rodiny.

Třiadvacetiletá Karolína Benešová a o rok starší František Hába nejsou vzdělaní v oboru zahradník/květinář. „Já mám ke kytkám dokonce hodně daleko, vždyť jsem původní profesí ajťák,“ usmívá se František. Ty dva však spojila láska ke krásným květům a odvaha vydat se na tenký led jejich pěstování. Řezané květiny se totiž u nás odváží produkovat málokdo, vždyť se jich každoročně z ciziny dováží za tři miliardy korun! Prodávají se pak za ceny, kterých čeští pěstitelé nemohou nikdy dosáhnout. Pustit se do boje s takovou konkurencí je téměř sebevražedné...

Češi kupují květiny čím dál víc, očividně žízníme po kráse. Problém je ale v tom, že většinou sáhneme po „plastových“ růžích či jiných výpěstcích z Nizozemska (loni k nám vyvezlo květiny za 2,22 miliardy korun) nebo z některé další cizí země (Keni, Zimbabwe, Sv. Kryštofa a Nevise apod.). Upřímně řečeno s těmito květinami je to jako ve starém vtipu o Trabantu: uspokojí, ale nenadchnou. Jak by také mohly „mrtvé“ kytky vyhnané chemikáliemi – a zcela bez vůně – předčit krásné tradiční české květiny čerstvě ustřižené v dobrém zahradnictví!

Hrnkové jakžtakž, řezané vůbec ne

Před válkou byla naše republika květinářskou velmocí. Periferie velkoměst zaplňovaly věnce zahradnictví, i na tom nejmenším náměstíčku bylo aspoň jedno květinářství. České karafiáty, chryzantémy, jiřiny a další druhy květin se vozily do celé Evropy, ba i na panovnické dvory.

„Ty časy jsou samozřejmě dávno pryč a pochybuju, že se někdy vrátí,“ říká upřímně Karolína Benešová. „Své místo na slunci si po listopadu jakžtakž vydobyly české hrnkové květiny, u řezaných je to však velmi zlé. Ráda bych ale napomohla tomu, aby u nás vznikla vrstva alternativních květinářství, která by zčásti navazovala na své předchůdce a zčásti nabízela zcela nové produkty,“ vysvětluje.

Svoji farmu dvojice nadšenců založila před čtyřmi roky a už teď je téměř jisté, že to byl dobrý krok. Zájem o řezané květiny ze Mšeckých Žehrovic – ano, o ty řezané květy, které se u nás kdekdo bojí pěstovat – je totiž obrovský a zahradnictví nestíhá uspokojovat všechny klienty. „Máme teď devět tisíc metrů čtverečních polí,“ dozvídáme se, „není to moc, proto se snažíme sázet hustě a mít z každého pozemku aspoň dvě sklizně. Letos nám dělají obrovskou radost jiřiny. Tyhle tradiční české květiny, jichž máme na sedm tisíc kusů, vyrostly v báječné kvalitě!“

Co bylo na svatbě nejhezčí?

Cílem květinové farmy Loukykvět není zavážet supermarkety tisíci květin v několika málo různých variantách. Tady se květinářství pěstuje jako krásné umění. „Květiny vybírám já,“ říká Karolína, „momentálně jich tu mám na dvě stě druhů a další stále přibývají. Jde mi o to, abychom v každou roční dobu – kromě zimy samozřejmě – měli k dispozici co nejvíc různobarevných květin. Tak širokou paletu barev a vůní potřebujeme, abychom mohli skládat co nejpozoruhodnější kytice.“

Umění skládání kytic se tady blíží umění malířskému. Pouze s tím rozdílem, že obraz za pár dnů nezvadne. Tady se nespokojí s prefabrikovanými kyticemi jako z běžných květinářství („Dáme tam kus asparágusu, ne?“). „Vlastně každá kytice od nás je víceméně originál,“ vysvětluje Karolína, „obvykle neúčtujeme podle počtu kusů květin, ale podle objemu kytice. Používáme jenom květiny, které v daném období u nás skutečně kvetou. Co nejdřív chceme rozjet workshopy, kde by si klienti nařezali libovolné květy a uvázali si z nich vlastní kytici.“

František věří, že se jejich nápad zalíbí mnoha lidem: „Náš optimismus ostatně opravňuje úspěch už zavedené služby ,svatební samosběr‘. To si nevěsta a její blízcí sami nařežou květiny libovolných druhů a v libovolném množství – bývá to třeba i osm plných kbelíků. Z nich připraví svatební kytice a vůbec celou svatební výzdobu. Lidé, kteří tuto službu využili, se nám pak často ozývají s tím, že příprava kytic byla vlastně z celé jejich svatby to nejhezčí. Půvabné voňavé květiny, klid a radost z vytváření krásy že se jim vryly do paměti jako ty nejmilejší chvíle.“

Předplaťte si kytici!

Nová generace alternativních zahradníků přímo srší nápady – nabízejí pojízdná květinářství na šlapacích rikšách, zpětný odběr a kompostování uschlých kytic, dodávky kytic z jedlých květů či kytice složené ze zapomenutých květin „lovených“ po různých škarpách, rumištích apod. Loukykvět nezůstává pozadu – kromě hitů v podobě samoobslužného vázání svatebních kytic a dodávek hotových svatebních kytic (letos asi na 150 svateb, další zájemci stojí ve frontě) má třeba „květinové předplatné“.

To kvůli němu si zahradnictví muselo pořídit chladicí vůz, s nímž teď František po Praze a okolí rozváží něco přes dvě stě kytic týdně. „Stojí zhruba tři stovky za kus,“ dozvídáme se. „Klienti dostávají každý týden kytici novou, přičemž nikdy předem nevědí jakou – to je překvapení; takřka vždy naštěstí radostné. Jsme ovšem schopni vozit i kytice ,na míru‘ – třeba jednomu zlatnictví vozíme jen drobné bílé kvítky, aby ve výloze nerušily jejich jemné šperky,“ dodává.

Plánů do budoucna mají ve Mšeckých Žehrovicích – kde už Loukykvět živí devět lidí – mnoho. Chystají také workshopy, na kterých by František s Karolínou jiným zahradníkům předávali své zkušenosti (třeba se sháněním opěrných sloupků, sítí proti ptákům apod.). „Naše know-how bychom samozřejmě poskytovali zadarmo,“ říkají, „vždyť nám všem jde o stejnou věc: aby se do českých zahrad a na české stoly zase vrátily všechny ty nádherné květiny, které pěstovaly ještě naše babičky. Plus samozřejmě vhodné novinky ze současné doby – a také tradiční luční květy, které jsou v názvu našeho zahradnictví.“