Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Počasí jako jedničky a nuly. Předpoví i výšku vln

Profit

Webová aplikace Ventusky zobrazuje vývoj počasí na celé planetě. Studenti z Plzně s ní za pouhý rok dobyli svět. České stránky sledují bedlivě námořníci, letci či surfaři.

 

Za vývojem unikátní aplikace stojí bratři David a Martin Prantlovi, studenti Západočeské univerzity (ZČÚ) v Plzni, a také programátor Marek Mojzík z Prahy.

Na stránkách Ventusky.com najdete předpovědi teplot v různé nadmořské výšce, rychlosti větru pro jednotlivé vrstvy atmosféry, předpovědi oblačnosti, srážek, tlaku a dalších meteorologických jevů, a to pro jakékoli místo na zemi. Webů o počasí existují na světě tisíce, ale stránek podobných Ventusky, které predikují i výšku vln v oceánech a mořích, je jako šafránu.

Ačkoli svůj projekt rozjeli před rokem, zmínky o něm se už objevily i ve světových médiích. „Kontaktovaly nás už velké námořní i letecké společnosti, že by naše vizualizace chtěly implementovat do svých systémů,“ prozrazuje David Prantl. „Když loni v říjnu – jen pár měsíců poté, co začala naše aplikace fungovat – zasáhl Spojené státy hurikán, měli jsme jen v USA půl milionu návštěv za den,“ doplňuje jeho bratr Martin.

Tempora mutantur

Počasí je Davidovou posedlostí, už na základní škole byl s fotoaparátem na krku nadšeným lovcem bouřek, studoval meteorologickou literaturu. V pouhých čtrnácti letech založil na Webzdarma.cz stránky, které se postupně staly jedním z nejsledovanějších webů o počasí v České republice. Student Fakulty ekonomické ZČÚ zpočátku nepředpokládal, že by ho mohla meteorologie živit. Až rostoucí zájem uživatelů zmíněného portálu (In-pocasi.cz), který dnes navštíví až jeden a půl milionu lidí měsíčně, ho přesvědčil o opaku. „V roce 2006 jsem byl kluk, nadšený amatér, který dával na svoje stránky meteorologické předpovědi. Samozřejmě jsem neměl žádný konkrétní podnikatelský projekt, neexistoval žádný byznys plán. Web se ale postupně rozrůstal, výrazně se zvýšila návštěvnost, proto jsem se po letech rozhodl, že se mu budu věnovat na plný úvazek,“ shrnuje.

V roce 2011 založil vlastní společnost InMeteo. Dnes je ve firmě pět lidí. Externí spolupracovníci píší na internet odborné články. Roční obrat se pohybuje kolem pěti milionů korun. „Marek Mojzík mi říkal, ať vymyslím podobnou aplikaci, jako je Ventusky, už před pěti lety. Odpověděl jsem, že nejdříve musíme pokrýt český trh a nabídnout to nejlepší českému zákazníkovi. Na další projekty tehdy nezbýval čas,“ prozrazuje podnikatel. Když se etablovali v Česku a na Slovensku, přišla ideální příležitost pro nový start – projekt, se kterým bylo možné „vyrazit do světa“.

Věštění z křišťálové koule?

„Předpověď je přesná zhruba do tří dnů, i když záleží na typu počasí. Pokud máte tlakovou výši, která zůstává na místě i týdny, jste schopen říct, že bude hezky dlouho. Když ale například přechází fronta, je třeba počítat s tím, že se bude předpověď do poslední chvíle upřesňovat. Obecně je snadnější predikovat teploty než srážky nebo oblačnost,“ říká Prantl. Aplikace Ventusky využívá data meteorologických modelů z celého světa.

S Davidem Prantlem sedíme ve čtyřhvězdičkovém hotelu na okraji Plzně, za okny je jasný a žhavý srpnový den. Rtuť teploměru po poledni šplhá ke třiceti stupňům Celsia. V západních Čechách přitom mělo být pod mrakem a teploty kolem dvacítky. Alespoň to před pěti dny předpověděl americký numerický model GFS. Německý ICON predikoval oblačno a maxima kolem pětadvaceti, evropský ECMWF zase sliboval v srdci střední Evropy občasný déšť. Že přesnost předpovědí v čase výrazně klesá, vám řekne každý znalec počasí.

Zmíněné modely vytvářejí meteorologické ústavy jednotlivých zemí na základě dostupných dat o počasí. „Meteorolog potřebuje pro předpověď znát základní veličiny, jako je teplota, tlak, vlhkost a proudění větru v celé atmosféře. Děje v atmosféře se řídí fyzikálními zákony, jež je možné kvantitativně vyjádřit ve formě matematických rovnic. A ty řeší velmi výkonné počítače,“ dočtete se na stránkách In-Meteo.

A právě na základě řešení těchto rovnic meteorologové určují, jak bude. Vstupní data se sbírají z oficiálních meteorologických stanic případně z družic a radarů. „Meteorologické ústavy nabízejí údaje z modelů jako opendata, která jsou volně dostupná. Pro naši aplikaci zatím využíváme data globálních modelů ICON (německý), GFS (americký) a GEM (kanadský). A čerpáme také z podrobného regionálního modelu výhradně pro USA. Na něm je skvělé, že ho aktualizují každou hodinu. Přesnost je velmi vysoká a rozlišení kolem dvou kilometrů,“ prozrazuje Prantl. Ze srovnání úspěšnosti předpovědí jednotlivých modelů skutečně vyplývá, že se některé „mýlí“ častěji. Surová data v Plzni sbírají ve formě jedniček a nul a zpracovávají do finální vizuální podoby.

Pomohly i vavříny v soutěži

Unikátní projekt oslovil také porotce soutěže Vodafone Nápad roku 2017. Za zajímavé zpracování a užitečnost dostala webová aplikace Ventusky v konkurenci téměř 200 projektů stříbrnou medaili a také cenu Nokia Startup roku. Ta se uděluje firmám s největším potenciálem.

„Výsledkem je samozřejmě větší zájem o náš projekt. Novináře úspěch na takové akci zajímá víc, než když je oslovíme sami s tím, že jsme vymysleli nějakou novou zajímavou aplikaci pro meteorologii,“ směje se David Prantl. Povědomí o Ventusky.com roste i ve světě. „Určitě nám pomohly rozhovory ve světových médiích. Tam například ocenili, že jsme si vytvořili vlastní mapové podklady a nepoužíváme třeba Google Maps. Vizualizace jsou ostatně přehlednější. Když předpovídáte počasí s rozlišením sedm kilometrů, mít na mapě každou malou silničku je zbytečnost,“ dodává.

Lokální modely počítají například při určování teplot s nadmořskou výškou terénu, u globálních je to složitější. „Jak bude například na vrcholu Sněžky, z globálních modelů přesně nevyčtete,“ upozorňuje Prantl. Předpovídají ale teploty například pro hladinu 850 či 500 hPa. Takový tlak je zhruba v nadmořských výškách 1500 a 5500 metrů. Pro laika možná lehce nesrozumitelné údaje – i proto najdou čtenáři na stránkách návody, jak jednotlivé předpovědi číst.

Jednou z nejzajímavějších částí aplikace je předpověď výšky mořských vln. Do hry vstupuje nejen síla větru, ale také takzvané vzdouvání. „Musíte počítat i s například včerejším větrem, který dá oceánu nějakou energii, modelování je velmi složité. Na druhé straně neznám jiný web, který by svým uživatelům něco takového nabízel,“ dodává ještě David Prantl.