Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Generační výměna je tady. Je třeba se bát?

Profit

Více než čtvrt století drželi ve většině českých rodinných firem žezlo pevně v rukou jejich „otcové zakladatelé“. Letos však třetinu rodinných podniků čeká předání vlády.

 

Rodinné firmy patří v České republice stejně jako v ostatních zemích Evropské unie k základům ekonomické stability. Zatímco ve vyspělých zemích se předávají desítky a někdy i stovky let z generace na generaci, v Česku se tak ve větší míře poprvé děje až v současnosti. Kvůli zpřetrhání kontinuity v socialistické éře vznikly rodinné firmy znovu až po roce 1989. Po osmadvaceti letech však nastal čas, kdy se zakladatelé podniků začínají z jejich vedení stahovat a předávají je svým nástupcům.

Podle závěrů studie KPMG European Family Business Barometer letos dojde k předání žezla v celé třetině českých rodinných podniků. To potvrzují i další odborníci. „Výraznou roli v nevídané aktivitě investorů v českém prostředí hraje také skutečnost, že majitelé mnoha českých podniků v dobré finanční situaci zvažují jejich prodej,“ upozorňuje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY v České republice.

„Na přelomu roku jsme zaznamenali zvýšené transakční aktivity související s nástupnictvím ve firmách a mezigeneračním transferem rodinného majetku u první generace polistopadových podnikatelů,“ říká Jan Frey, vedoucí advokát kanceláře Havel, Holásek & Partners. Podnikatelé, kteří se rozhodnou svoji firmu neprodat, ale předat svému nástupci, se přitom vydávají do velmi nejisté oblasti. Svědčí o tom fakt, že přechod na druhou generaci jich zvládne jen asi třetina. U třetí generace se hovoří již jen o 15 procentech, u dalších dokonce o pouhých pěti procentech. „Mnoho z nich ale nemá jasnou představu o tom, komu podnik předat nebo kolik takové předání stojí času a energie,“ říká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež působí na poli revitalizace zejména středně velkých podniků.

Pro úspěšné předání podniku je podle expertů důležitá hlavně dobře zvládnutá komunikace uvnitř rodiny. „Mezigenerační oboustranná komunikace je základ pro fungování rodinné firmy. Vize, zásady, očekávání a dohody je dobré mít písemně. To vám pomůže pozdější konflikty vyřešit, či jim dokonce zamezit,“ vysvětluje Milan Bláha, partner odpovědný za služby rodinným firmám v KPMG Česká republika.

Založeno na důvěře

Vedle dobré komunikace je podmínkou hladkého předávání z generace na generaci formalizace řídicích mechanismů a procesů. Formální představenstvo má jen 47 procent českých rodinných firem, v případě evropských je to však 73 procent. Jedním ze znaků formalizace je předání řídicí funkce člověku mimo rodinu v situaci, kdy dědička či dědic nejsou dostatečně připravení nebo o funkci nejeví zájem. Počty zastánců této strategie na evropské úrovni rok od roku rostou. Zatímco v Česku je nástupnická generace na manažerských postech ve dvou třetinách rodinných podniků, v Evropě už jen v polovině.

Pro rodinné firmy je rovněž klíčové naučit se oddělovat rodinný život od podnikání. A nenechat se pracovními věcmi úplně pohltit. „Není to o předepsání nějakých pravidel, sami dříve nebo později vycítíte, že potřebujete dobíjet baterky, naučit se odpočívat, bavit se něčím jiným, třeba sportem, zálibami, koníčky, a že pokud máte být ostatním přínosem, je někdy dobré být i na chvíli jen sám se sebou a promítat si myšlenky v hlavě, číst si, kreslit si, uvolnit představivost jen tak,“ vysvětluje Ivo Gondek. Se svojí manželkou Olgou provozuje v Ostravě úspěšnou cukrářskou společnost Ollies dorty. Výhodu rodinného podnikání vidí především ve vzájemné důvěře. „Na počátku se potřebujete opřít o někoho, komu věříte, kdo nebude dělat jen předepsaný čas, ale až dokud to nebude dokončeno. Skvěle se ukážou silné stránky jednotlivých členů rodiny. Těžké situace vás naučí, jak překonávat společně překážky. Zjistíte, jak oddělovat peníze na chod firmy od peněz na chod rodiny, skvěle se naučíte hospodařit v nejmenší ekonomické jednotce,“ zmiňuje Ivo Gondek. „Budujete něco vlastního, co zabezpečuje vaši nezávislost v dnešní proměnlivé době, co dává základ pro budoucnost členů rodiny,“ dodává.

Podobně to vidí také zástupci dalších podniků. „Výhoda rodinné firmy je, že ji vlastní a řídí členové rodiny, kteří se za svá rozhodnutí nemusejí nikomu zpovídat. Ale naopak cítí daleko větší odpovědnost za svá rozhodnutí vůči rodině a to je někdy hodně stresující,“ říká Petr Milata, jednatel rodinné společnosti Beznoska, která v Kladně vyrábí chirurgické náhrady.

Výhody rodinného podnikání oceňuje také Martin Navláčil starší, zakladatel rodinné stavební firmy ze Zlína. „Lišíme se tím, že jdeme na trh s vlastním jménem. Obecně jsou rodinné firmy odolnější a stabilnější,“ podotýká Navláčil. V současnosti ve společnosti působí jeho tři synové. Nejstarší Jakub, jednatel, je technickým ředitelem. Prostřední Pavel, též jednatel, je vedoucím výroby. Nejmladší Martin má pak na starost obchodní úsek. Maminka Jaroslava, nyní už v důchodu, ve firmě dříve působila jako ekonomka. Ve firmě je zaměstnaná i širší rodina v různých pozicích: stavbyvedoucí, personalista, manažer zakázky, specialista na elektro, řidič a architekt. Martin Navláčil starší předpokládá, že do dvou let firmu předá synům.

Firmy vyrážejí do světa

Kam se bude ubírat vývoj českých rodinných firem, ukazuje jejich evropská konkurence. Výrazným rysem rozvoje rodinných podniků v Evropě je totiž expanze na zahraniční a rizikovější trhy, například do Asie nebo Ameriky. Procento evropských rodinných firem působících v zahraničí poslední čtyři roky setrvale stoupá, z 60 procent v roce 2013 na 76 procent v roce 2016. Za poslední rok posílily svoje aktivity v zahraničí dvě třetiny dotazovaných evropských podniků, u českých firem to byla necelá polovina.

„Naše rodinné firmy budou také muset vyrazit do světa, aby byly schopny udržet krok se svými evropskými konkurenty. Internacionalizace českých rodinných podniků bude velký úkol pro nastupující generaci,“ uvádí Milan Bláha.

Aby české podniky mohly lépe obstát před zahraniční konkurencí, měly by mít podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) možnost čerpat specifickou podporu. AMSP chce v této věci navázat na usnesení Evropského parlamentu z 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě, které poukazuje na mimořádný vliv rodinných firem na ekonomiku, ale současně i vyjadřuje, že neexistuje jednotná evropská definice. Asociace proto vyzvala k rychlému vymezení pojmu rodinná firma a k jejich institucionální podpoře.

„Rádi hovoříme o významu rodinných firem, ale doposud neexistoval žádný konkrétní nástroj jejich podpory. Jedná se přitom o segment, u kterého se nám jakákoli vložená investice několikanásobně vrátí. Rodinné podniky jsou základem obslužnosti regionů, nositelé tradic a vyhledávaní zaměstnavatelé. Proto je nezbytné urychleně v naší legislativě ukotvit moderní definici rodinné firmy a zahájit jejich systematickou podporu,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček.