Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Zápletka jako z filmu: Koupili jsme ZOO

Profit

Letos v červnu uplynou dva roky od chvíle, kdy developer Evžen Korec koupil táborskou zoo. Přestože mu nejspíš nikdy nebude generovat zisk, má ze svého rozhodnutí radost.

 

V životopise Evžena Korce, majitele developerské společnosti EKOSPOL, lze najít minimálně dvě razantní otočky. Tou první bylo rozhodnutí opustit úspěšně rozjetou vědeckou kariéru. Jako doktor přírodních věd v oboru molekulární biologie a genetiky, který studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zakončil červeným diplomem, nastoupil do Československé akademie věd.

Více času však strávil v rámci stipendia Humboldtovy nadace na univerzitách v Göttingenu, Londýně a Paříži. Specializoval se na onkologické výzkumy a stal se spoluautorem 11 patentů. V Německu díky známým, kteří stavěli byty pro univerzitu, poprvé nahlédl pod pokličku developerské práce.

„Mám rád věci nalajnované dopředu, ale tato nepředvídatelná náhoda mi změnila život. Viděl jsem, jak se dělá development na Západě, bez toho bych nemohl vést úspěšnou firmu,“ vysvětluje Evžen Korec, který po revoluci investoval do několika nemovitostí. „V rámci osobních úspor to byly velké peníze, ale v rámci podnikání zanedbatelné,“ usmívá se při vzpomínce na začátky, „ale tenkrát byly nemovitosti hodně podhodnocené a dalo se zajímavě nakoupit. Rozhodně to bylo lepší než držet rezervní finance.“

Dvě židle je moc

Tehdy se ještě domníval, že by se vědecká práce dala spojit s podnikáním ve výstavbě nových bytů. „Od mládí chci patřit na vrchol v tom, čím se zabývám. Špičkový výzkum se dá dělat jen v podmínkách, kde je dost peněz, což bylo v cizině. Český development se tehdy teprve začal rozvíjet a lákal mě možností vytvářet nové hodnoty,“ přiznává Korec.

Korcova firma EKOSPOL letos oslaví 25 let existence, během nichž se díky nabídce dostupného bydlení na okraji Prahy stala lídrem trhu s byty. Její majitel a ředitel v jedné osobě si z vědecké práce odnesl potřebu dělit se o své poznatky – je autorem několika knih a nejcitovanějším českým developerem. Nepřestal však sledovat, co se děje ve světě vědy, a mnoho znalostí uplatňuje i při své práci se zvířaty, především v chovatelské stanici psího plemene cane corso. Mezinárodní šampionka krásy, šampionka tří zemí a výstavně nejúspěšnější česká fena Koleta Atison dokonale naplňuje představu svého pána o úspěchu, k nimž patří i první letošní štěně Aristocrat Korec Corso.

Papoušci přivolali záchranu

Evžen Korec s manželkou Janou na své farmě chovají spoustu dalších zvířat – koně, japonské koi kapry, bažanty, pávy, okrasné holuby a papoušky. A právě ti mají na záchraně zoo v obci Větrovy u Tábora velkou zásluhu. Koupě dvou exemplářů arů zelenokřídlých přivedla nadšeného chovatele do areálu zkrachovalé zoo plného strádajících zvířat. Její původní majitel, táborský podnikatel Libor Hrubý, vloni skončil za podvody ve vězení.

„Byl to strašný pohled. Zoo neměla na výplaty ani na krmivo a zvířata dostávala to, co ošetřovatelé přinesli z domova nebo dostali darem. Chyběly přístřešky, které by je ochránily před nepřízní počasí,“ vzpomíná developer, „zvířata měla být rozprodána a těm, o něž by nebyl zájem, hrozilo utracení. Pro mne, který si dávám i při jízdě autem pozor, abych nepřejel hlemýždě, to byla nesnesitelná představa.“

Domů přijel bez papoušků, ale s plánem koupit celou zahradu. Nikoli proto, aby na romantickém pozemku v blízkosti Tábora vybudoval domy, ale aby zdejším zvířatům umožnil důstojný život a plnil i další podmínky, které z vlastnictví zoo vyplývají, především ochranu ohrožených druhů a návrat některých do volné přírody.

Lama nechce být sama

Majitel po dvou letech provozu a velkých investic na otázku, zda by 16,2 milionu zaplatil, kdyby věděl, co ho čeká, odpovídá bez zaváhání: „Určitě! Je pravda, že spoustu tragických věcí jsem se dozvěděl, až když jsem zoo vlastnil. Přebíral jsem ji v naprostém rozkladu, myslím, že to byla první zkrachovalá zoo ve střední Evropě. Když zkrachuje běžná firma, zas tak moc se neděje, ale co se zvířaty, když nejsou peníze na jejich krmení? Sovy konzumovaly zbytky hovězího z jatek, přitom musejí dostávat krmivo s peřím nebo srstí. Vzácný tygr ussurijský by kvůli nevhodnému krmení časem uhynul. První půlrok práce probíhal v krizovém managementu za pomoci řady skvělých odborníků a mé manželky Jany. Vyměnil jsem ošetřovatele, dnes mám osm mladých vysokoškoláků, kteří stavějí svoje potřeby až za potřeby zvířat. Museli jsme napravit spoustu chovatelských chyb, třeba umístění medvědů hnědých společně s vlky arktickými, kteří se snesou jen s baribaly. Bylo potřeba vybudovat vytápěné přístřešky na zimu i úkryty před deštěm.“

Dalším vylepšením života osazenstva bylo dopárování zvířat, především těch, která o samotě strádají. Na nového partnera si brzy začne zvykat mladá lama a hledá se samička pro kapybaru. „Rodinného života“ se dočkal i albíní samec klokana rudokrkého. „Dopárovali jsme i dravce a máme jednu z největších kolekcí arů zelenokřídlých. Pod dohledem skotského koordinátora chovu chováme i vysoce ohroženého kakadu moluckého, jichž kvůli kácení pralesů žije více v zoo než ve volné přírodě,“ vysvětluje ředitel. Soustředí se však i na tuzemská ohrožená zvířata, jako jsou výr, sýček, krkavec nebo rys, a snaží se o jejich rozmnožení.

Kromě nových zvířat přibývají také edukační programy pro školy, protože velkou nadějí pro záchranu přírody je výchova dětí k úctě ke všemu živému. V červnu je na každý den naplánovaná školní výprava. Velkým úkolem i prestiží pro zoo je reintrodukce nížinné linie zubra evropského. Tento velký kopytník na našem území volně žil do středověku a dnes ho chovatelé vracejí do lesů v bývalých vojenských újezdech.

„Ve spolupráci s polskými chovateli jsme sestavili stádo, jehož potomci se už budou chystat na volný život,“ těší se Evžen Korec na další výzvy a radosti spojené se zoo, jejíž příběh popsal v knize Jak jsem zachránil zoo v Táboře.