Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Byznysový turista je král

Profit

„Byznysový turista utratí třikrát více než typický turista. Proto je třeba o ně bojovat,“ říká Roman Ray Straub, první cizinec na postu ředitele Kongresového centra Praha (KCP).

 

Nejlepším evropským kongresovým centrům nemoderní budova na Vyšehradě konkurovat v současnosti nemůže. Kdy se to změní?

Pracujeme na tom, ale zase tak rychle to nebude. Je tu jistá setrvačnost. Velké kongresy se připravují a objednávají v předstihu tří až pěti let. A my jsme nyní ve fázi přestavby. Vypsali jsme také mezinárodní architektonickou soutěž na rozšíření výstavních prostor KCP. Dosud se do ní přihlásily čtyři stovky zájemců, a to i z Japonska, Nového Zélandu, Austrálie. Ti nyní vymýšlejí podobu nové obří haly, interiéru i přilehlého okolí. Vítězný návrh bude znám v polovině léta.

Na kolik přestavba vyjde?

Přibližně na miliardu korun, Kongresové centrum Praha ji zaplatí ze svého. Ale je to nezbytné, bez toho bychom se nehnuli z místa, neprosadili se mezi nejlepší.

Co se promění nejdříve?

Už nyní probíhá úprava interiérů budovy. Ta by podle plánů měla být hotová do listopadu letošního roku, kdy zde proběhne 56. kongres Mezinárodní kongresové asociace. Spočívá v modernizaci velké části prostor, kde se delegáti kongresu budou pohybovat. Renovace se týká společenského sálu, chodeb, foyer, zázemí. Odstraňují se například nevzhledné podhledy, nahrazují se dveře, odpadkové koše a mnohé další. To vyjde na 300 milionů až 350 milionů korun. Pak se rozeběhne další část. Budova se rozšíří o halu o pěti až šesti tisících metrech čtverečních, ta bude stát kolem 250 milionů až 300 milionů korun. Stát bude na jižní straně v místě parkoviště. Klub, který se tam nyní nachází, bude zbourán.

Kongresové centrum Praha má už dnes k dispozici 20 sálů a 50 salonků s kapacitou od 20 do 2800 osob, výstavní plochu o rozloze 13 tisíc metrů čtverečních. To se zdá na první pohled dostatečné. Na co tedy potřebujete další halu?

Zejména pro doprovodné výstavy, bez kterých se dnes velké akce neobejdou. Musíme se přizpůsobit současným požadavkům, kdy naše prostory nevyužívají pouze kongresy IT nebo medicíny, ale chceme se zaměřit i na obory, kde je – co se týká prostor – mnohem větší konkurence. Na vědecké, technologické kongresy. Po dokončení nám ta hala zcela jistě pomůže přitáhnout do Prahy více velkých mezinárodních kongresů.

A co okolí KCP? To také nepůsobí zrovna vábně…

I zkrášlení okolního veřejného prostoru je pro nás klíčové. Souvisí samozřejmě také se zklidněním magistrály. To by měl pomoci vyřešit uznávaný dánský urbanista Jan Gehl.

Po celý svůj život jste byl hoteliérem. Šéfoval jste prestižním ubytovacím zařízením na celém světě. Jaký byl váš první dojem, když jste vkročil do poněkud obstarožní budovy postavené v neofunkcionalistickém slohu?

Já jsem ji poznal již předtím, dříve než jsem se v ní stal ředitelem. Byl jsem tady třeba na muzikálu Dracula, to už bylo hodně dávno. Moje pocity byly samozřejmě hodně smíšené. Vím, že ji Pražané překřtili posměšně na Pakul, Lidojem nebo Moby Dick, dávali jí dokonce i mnohem horší, vulgární jména. Ještě před rokem jsem přitom netušil, že v ní budu působit. Ale když začala debata, když se možnost, že bych zde mohl pracovat, objevila, tak mne ta myšlenka začala zajímat. Poznal jsem, že je tady vynikající tým a pražská radnice má snahu něco změnit. Cítil jsem čerstvý vítr. Tak jsem do toho šel. A teď je to jen na nás, probudit to tady.

Kolik máte stálých zaměstnanců?

V kongresovém centru více než 150 lidí a v přilehlém hotelu Holiday Inn, který je naší součástí, 60 dalších.

To je docela dost. V Berlíně mají v kongresovém centru pouze 70 stálých zaměstnanců. A jsou první v Evropě.

To máte pravdu, oni téměř vše outsourcují. Podobně postupují i jinde, třeba v Amsterdamu nebo ve Vídni. Mají jen základní tým. My také některé služby outsourcujeme, například úklid, ostrahu.

Praha je už roky ve stínu právě Berlína, ale i třeba Vídně. Může se s těmito městy někdy v budoucnu měřit?

Nejsem si jistý, že je, jak říkáte, ve stínu. Praha je žádaná, turisté ji milují. Její velkou výhodou je její geografická poloha. Dále to, že je zde ohromné množství hotelů, jejich síť se rozvinula v posledních dvaceti letech. Je jich tu dokonce více než v Berlíně či Vídni. Jsou blízko nás. Výhodou KCP je to, že je blízko středu města. Hodně pozitivní je také skutečnost, že Praha má pověst bezpečného města. To boduje. To je dnes velká výhoda.

Když jste se ujímal před několika měsíci funkce, řekl jste, že byste chtěl Prahu dostat mezi pět nejlepších evropských kongresových center. V současnosti se pohybuje na 11. místě. Před vámi jsou například Lisabon, Madrid, Amsterdam. Váš plán stále platí?

Samozřejmě a podle hodnocení Mezinárodní kongresové asociace je to reálné. Jak už jsem řekl, nezbytnou podmínkou je přestavba KCP a okolí. Ale to nestačí. Budeme samozřejmě muset změnit i svůj přístup. Naučit se třeba, jak lépe uzavírat obchody, abychom tento cíl splnili.

Kdy tedy očekáváte více byznysové turistiky v Praze?

Pravděpodobně až bude hotový nový sál, tak kolem roku 2020. Ale jak jsem již řekl, akce se dojednávají roky dopředu. A my soutěžíme nejen s Vídní a Berlínem, ale i s Manchesterem, Madridem, Amsterdamem. Rozhodují maličkosti. Berlín nyní doplácí třeba na to, že stále není hotové letiště. Na druhé straně více než 80 procent jeho byznysové turistiky tvoří místní firmy. To v České republice není. My bychom bez zahraniční klientely nepřežili. Naší výhodou ale dnes je to, že je do Prahy přivedeno mnoho nových letů. Letiště se v tomto činí.

Máte soupeře i v Česku?

Jsou to především velké hotely jako Hilton, Clarion, Corinthia a další. Pracují svižně, ve stylu „jedno zastavení, jeden obchod“. Pak je tu Karlín, O2 arena se bude rozšiřovat. A jsou tu další projekty. Musím zmínit i Brno. Ovšem co se týká obřích akcí, tak na ty jsme my. Nyní jsme schopni hostit zhruba 9500 delegátů, ale počítáme s tím, že po rozšíření budeme moci pořádat akce pro více než deset tisíc lidí. Tím se dostaneme mezi absolutní špičku. A nebojíme se toho. Máme zkušený tým, tvoří ho i lidé, kteří tu pracují od vzniku této budovy, od roku 1981. Naší další velkou výhodou oproti ostatním je, že se vše odehrává na jednom místě, v jedné budově. A musím zmínit i to, že naši klienti jsou věrní, pravidelně se vracejí. Po pěti, sedmi, deseti letech, to je různé. Ale vracejí se.

Proč je kongresová turistika tak důležitá? Jen kvůli penězům?

Byznysový turista utratí třikrát více než typický turista. Ale není to jen o penězích, které zaplatí za pořádání akcí, v hotelích, restauracích. Městu prospívá i jinak. Když se v něm totiž taková velká akce odehrává – vzpomenu třeba zasedání Mezinárodního měnového fondu nebo když přijeli nejvyšší představitelé NATO – tak se o něm hovoří po celém světě.

Jaké jsou poslední trendy?

Je jich několik a my je musíme všechny sledovat a přizpůsobovat se jim. Jedním z nich je například to, že se stále více akcí objednává přes internet na poslední chvíli. Organizace, společnosti už nejsou ochotné je zamlouvat půl roku či rok dopředu. To ale nevidím jako dobrý trend. Velkých kongresů, které se nepořádají každý rok, se nicméně toto netýká. Ty se stále objednávají s předstihem. U nich se také ukazuje, že stále více jejich účastníků přijíždí na více dní. Před akcí, někdy zůstávají i po ní. A nezřídka si s sebou berou také rodiny. Je to dáno tím, že už není zvykem nepřetržitě trávit někde tři čtyři týdny na dovolené.

Money first, tak zní motto dnešní doby. Lidé kladou oproti minulosti stále větší důraz na cenu. Porovnávají, poměřují. Je to patrné i v kongresové turistice?

Také, nejedná se však o jedince, ale společnosti, které jsou našimi partnery. Ty to mají ostatně obsaženo v etickém kodexu. Stejný důraz jako na finance ovšem kladou i na kvalitu. Stačí malé zaváhání a už se nebudou vracet. Pražské kongresové centrum ale má v tomto dobré renomé, existuje už 36 let a stále nabízí výborné služby.