Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Fotografie: bohatství uložené v příběhu

Profit

Není nutné investovat do pozemků a zlatých cihel, růst jmění překvapivě zajistí i nákup uměleckých fotografií.

 

Ve světě přišli díky aukčním síním Sotheby's a Christie's už v sedmdesátých letech minulého století na to, že fotografie je jedním z nejspecifičtějších uměleckých oborů a že ti, kteří pro ni mají vlohy, po sobě zanechávají cenná díla s vysokou sběratelskou hodnotou. A my Češi máme podle galeristy a sběratele Jiřího Jaskmanického z Českého centra fotografie veliké štěstí, že žijeme ve fotografické velmoci.

„Přestože jsme malá země, máme mezi stovkou předních světových fotografů minimálně šest až deset velkých jmen. Ke špičkám na aukcích patří František Drtikol, Josef Sudek, Jaromír Funke nebo Josef Koudelka. Ale protože jsme v Česku, po revoluci to bohužel pochopili dříve překupníci než obchodníci a začali díla známých jmen vyvážet do zahraničí, kde se fotografie prodávají za ceny s těmi zdejšími nesrovnatelné. A jakmile fotograf pronikne na zahraniční trhy, cena jeho díla pochopitelně roste i doma,“ vysvětluje Jiří Jaskmanický, „v posledních letech však zájem o fotografii jako sběratelský artikl stále narůstá. Dalo by se říct, že tento malý obor má jednu z největších potencialit růstu.“

Hledači pokladů

Pokud se rozhodnete stát se sběratelem fotografií, musíte o oboru alespoň něco vědět. Sehnat si základní literaturu, zjistit, jak si česká fotografie stojí, jak se s ní obchoduje, sehnat si katalogy a ceníky ze světových výstavních a aukčních síní. A protože nejde jen o investici a budoucí zisk, ale také o radost z estetického zážitku, pak je rovněž důležité si ujasnit, co budete sbírat. Můžete vytvořit třeba zajímavou sbírku aktů nebo jakéhokoli tématu, které se vám líbí, případně kolekci oblíbeného autora.

Pak záleží už jen na možnosti vstupních investic. „Miliardářům nic nebrání v účasti na aukcích, kde se draží díla těch nejslavnějších, začínající sběratel z manažerské sféry se zaměří třeba na snímky Zdenka Feyfara, Tibora Hontyho či Viléma Reichmanna. Nebo můžete zkoušet vybírat mezi začínajícími fotografy po sto až tisícikorunách snímky, jejichž cena se bude při zdobení vašeho interiéru zvolna zvyšovat a časem z nich vznikne zajímavá kolekce konkrétního tvůrce s hodnotou třeba i dvaceti tisíc korun za snímek. I mezi mladými však najdete sebevědomé jedince, kteří pod tuto cenu nejdou už dnes. Ale je to stejné jako se zlatem, to se také nakupuje, když je jeho cena dole,“ usmívá se odborník.

Sledujte vývoj

Můžete si vytipovat začínajícího fotografa s kvalitními snímky, velkou pílí, účastí na výstavách a v katalozích, případně se zaměřit na nákup děl umělce blížícího se ke konci životní dráhy. Skutečnost, že další fotografie už nebudou přibývat, zaručuje vzestup hodnoty těch stávajících. Vždy je však nutné sledovat, jak se autorovo dílo vyvíjí, například snímky Václava Jiráska zaznamenaly růst ze čtyř tisíc za fotografii na čtyřicet. Tisíciprocentní nárůst mají i fotografie Tona Stana, Ivana Pinkavy a dalších.

„Značnou cenu s potenciálem růstu mají fotografie ze 60. a 70. let minulého století (A. Gribovský, V. Chochola, B. Kolářová, L. Postupa, S. Konečný, M. Vojíř), z dalších jmen stojí za zmínku Petr Helbich, František Dostál, Josef Bartuška, Vasil Stanko… Z autorů mladší či střední generace mám mimo jiné hodně rád fotografie Vojty Slámy, již zmíněného Václava Jiráska, akty autorů Tomáše Raszky a Milana Junka,“ prozrazuje galerista.

Čím roste cena

Existují také výjimky, kdy hodnotu fotografie navyšuje příběh, což se stalo u svérázného amatérského fotografa Miroslava Tichého, který si fotoaparáty vytvářel sám a jehož styl fotografování nesl spíše znaky voyeurství. Snímky podle Jiřího Jaskmanického jsou spíše ukázkou silného příběhu a dobrého marketingu.

Kromě zajímavé historie má na cenu fotografie vliv i její rodokmen. Díla, která nějakou dobu pobývala v majetku slavné osobnosti nebo prošla prestižními výstavními síněmi, automaticky získávají na ceně. I z tohoto důvodu je důležitá pečlivá sběratelská evidence. Každý přírůstek do sbírky by měl být opatřen legendou, kdo je autorem, kdy, od koho a za kolik byl snímek koupen, kde byl vystaven, případně vše, co o něm můžete zjistit.

Až nashromáždíte více fotografií, než se vejde na zdi vašeho bytu, je potřeba je správně uložit do plastové kapsy s neutrálním pH a do krabice v suchém místě domu. Pak už postupujete stejně jako jiný sběratel. Kocháte se přírůstky, hledáte nové, kombinujete a to, co se vám už nelíbí nebo ze stylu sbírky vyčnívá, ve vhodný čas prodáte a investujete do nových kousků a dobrodružství.