Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Letní lyžování v Česku? Proč ne, uvidíme.

Profit

Až dosud nepředstavitelná věc, od roku 2017 možná realita, připouští ředitel areálu v Monínci Jaroslav Krejčí.

 

Desítky milionů jako vstupní investice a několikanásobně dražší výroba sněhu oproti klasickým dělům na technický sníh. To je technologie Snowfactory, kterou letos nakoupili majitelé areálu ve středočeském Monínci.

V německém Winterbergu, který najdeme nedaleko hranic s Nizozemskem, a rozhodně zde v zimě nepanují arktické mrazy, leží díky Snowfactory technický sníh ještě v půlce léta. Podobnou technologií s názvem Snow Maker si pojišťují svůj byznys ve švýcarském Zermattu či rakouském Pitztalu.

Rozhodli jste se radikálním způsobem vyřešit problémy se zasněžováním pořízením drahé a energeticky náročné technologie. Vyplatí se to?

Technologie samotná stojí téměř padesát milionů, výrobní náklady jsou zhruba třiapůlkrát vyšší než u klasické výroby technického sněhu. Na druhé straně můžeme našim zákazníkům garantovat, že sníh vydrží celou zimní sezonu, a navíc si můžeme sami určit, jak bude dlouhá. Připomínám, že se Snowfactory můžete zasněžovat dokonce i při 30 stupních Celsia, ideální je to pak mezi dvěma a 15 stupni nad nulou. Naopak si nelze nalhávat, že jsme oproti přírodě všemocní. Pokud bude několik dní pršet a foukat teplý vítr, tak nám sníh stejně odplave před očima. Můžeme ho ale následně opět vyrobit. V případě Monínce počítáme, že pojedeme nepřetržitě minimálně do dubna.

Jaký je rozdíl oproti klasickému zasněžování vodními děly?

Principem vodních děl je v podstatě protlačit co největší množství vody tryskou s co nejmenším průměrem. A musí se to dělat při venkovním mrazu, aby voda zmrzla. Čím větší mráz, tím logicky kvalitnější sníh. Samozřejmě záleží také na vlhkosti. Pokud je vlhkost malá, může být i jen slabě pod nulou. To ale není případ českých hor, kde bývá vlhkost vzduchu velmi vysoká. Sníh Snowfactory se vyrábí ve velkých chladicích kontejnerech, kam je přiváděná vyčištěná rybniční voda. Při výrobě se nepoužívá žádná chemie, takže je absolutně ekologická.

Můžete proces výroby popsat podrobněji?

Jde de facto o velký mrazák, kam přivádíme čistou vodu. Uvnitř je válec, na jehož stěny se přichytává led, a nůž jej odkrajuje. Vznikají poměrně velké šupiny ledu, které ale musíte po nastříkání ještě prolít vodou, aby se spojily a vytvořily firn. Podklad zůstává tvrdý a ani při vyšších teplotách přes deset stupňů se – tak jak to známe u technického sněhu – netvoří krupice. Na trati tak nejsou ani tradiční boule. U ledových šupin je teplota jader velmi nízká, asi minus pět stupňů. A tají velmi pomalu a při vyšších teplotách.

Znamená to, že si na Monínci už příští rok zalyžujeme klidně i při tropických teplotách? Plánujete první letní lyžování na českém území?

Uvidíme, zatím neplánujeme nic konkrétního. Navíc pochybuji, že by se nám to ekonomicky vyplatilo. Můžeme to během letní sezony dělat nárazově, pokud se areál zaplní. Na druhou stranu připouštím, že stejně jako skvěle funguje garance sněhu po celou zimní sezonu, mohla by návštěvníky přitáhnout i možnost si zalyžovat v létě. Lákalo by nás říct lidem: prvních 14 dní v srpnu si můžete přijet zalyžovat jen tak pro zábavu, máme to pro vás připravené. Pokud budeme chtít, vysněžíme sjezdovku za čtyři dny. Vrstva kolem 40 cm by mohla i při teplém počasí vydržet o něco déle než týden.

Snowfactory jste si ale jistě pořídili z jiného důvodu…

Samozřejmě. Úplně klíčové pro nás je, abychom si před zimou vytvořili zásoby sněhu a na sjezdovce podklad, který velmi pravděpodobně už neroztaje. Každý rok jsme umřeli na tom, že nebyla na sjezdovce souvislá vrstva, a my už jsme neměli kde brát. Pokud by bylo dlouho mimořádně teplo a deštivo, Snowfactory využijme k opětovnému dosněžení.

Letos lyžujete už od 26. října. Má skutečně smysl každoročně začínat takto brzy?

To, že máte monopol na sníh, ještě neznamená, že vám přijedou tisíce lidí. Podle mých zkušeností lidé nemají ještě ani v polovině listopadu myšlenky na to, že by mohli vyrazit za lyžováním. Jakékoli prognózy jsou ale předčasné. Musíme to vyhodnotit na konci sezony. Pro nás je nejdůležitější, že budeme moci každoročně jezdit nepřetržitě řekněme od 15. prosince do 15. března. Všechno navíc bude příjemný bonus. Můžeme lyžovat třeba do Velikonoc.

Váš byznys ovlivňuje především počasí, ale není to jediný faktor… Co DPH nebo měnící se ceny pohonných hmot?

DPH i kolísání cen pohonných hmot ovlivňují naše podnikání zásadně. DPH se naštěstí poslední dobou nemění a já doufám, že to vydrží. A ceny pohonných hmot jsou už druhým rokem poměrně nízko. Náš byznys plán máme nastavený na třicet korun. Teď je to dobré, ale byly samozřejmě doby, kdy stál litr 35 korun. Neříkám, že se to projevilo nějak fatálně, ale za sezonu šlo o statisíce, které je samozřejmě lepší mít, než je vrazit do nafty.

Museli jste během teplých zim šetřit například i na externích spolupracovnících. Předpokládám, že je musíte na zimní sezonu – jako to dělají ostatní skiareály – najímat, například jako obsluhu vleků?

Máme 32 stálých pracovníků a před sezonou rozšiřujeme tým na 64 lidí. Omezit náklady nemůžete za žádných okolností, a to z prostého důvodu. Bez ohledu na to, jestli je na svahu sto nebo pět set lyžařů, pořád musíme mít tři naše lidi jako obsluhu na lanovce, dva lidi na kotvě, navíc musíme zajistit provoz v restauraci a podobně. Takže sice neuděláme větší tržbu, ale náklady jsou konstantní. Tak to prostě chodí. To vám jistě potvrdí i v ostatních střediscích.