Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace

Nad Českem houstnou (virtuální) mraky

Profit

Ajťáci jsou dnes ve firmách povětšinou jen jako hasiči požárů. To chci změnit, říká Dalibor Lukeš, šéf služeb společnosti SoftwareONE.

 

SoftwareONE je globální společnost, která se zaměřuje na softwarové licence, jejich správu a související služby. O kolik klientů se v Česku staráte?

O více než 800. Máme zákazníky, kteří mají jednotky uživatelů, ale také spolupracujeme se společnostmi s tisíci uživateli. Jedná se třeba o velké finanční skupiny, které působí tady v Čechách, jako jsou banky, státní instituce a organizace, a pak i menší a střední české firmy.

Mezi vámi a jimi musí panovat velká důvěra – nahlížíte do samého nitra společností, institucí, úřadů. Musí vám o sobě poskytnout mnoho údajů, abyste se mohli dobře rozhodnout. Nepřipadáte si v tu chvíli až jako nějací moderní zpovědníci?

Zajímavý pohled, a není mi upřímně až tak vzdálený. Snažíme se vybudovat dlouhodobý partnerský vztah se zákazníkem, důvěra je opravdu důležitá. Dozvídáme se mnoho informací, a hlavně jich také chceme spoustu vědět, abychom pochopili, jak u zákazníka vše funguje. Jedině tak jsme pak schopní mu dobře poradit a navrhnout, jak dál. Když si chce někdo pořídit licence od Microsoftu, IBM, Oraclu a dalších výrobců, my se snažíme vždycky najít klientům nejvýhodnější cestu. Střední a větší podniky nekupují „krabice“, ale multilicence, což znamená výhodnější licenční programy. Proto už není možné jen tak přijít do obchodu a něco koupit, musíte tomu rozumět. A to je právě naše doména.

Jak vše probíhá?

Když se například budeme bavit o cloudu, v SoftwareONE poskytujeme službu nazvanou Business Productivity Advisory. Se zákazníkem formou workshopu procházíme, co vlastně dělají, jak vypadá jejich den, co je trápí, zdržuje, kde mají potenciální úzká místa, nejsou efektivní a podobně.

Předpokládám, že to sami často ani netuší…

Přesně tak. Na to narážíme v mnoha firmách. Pro ně je zaprvé dobré, že se to téma vůbec otevře. Začnou najednou diskutovat a všímat si: „Hele, tohle by se dalo dělat jinak.“ My k této sebereflexi přidáváme ještě pohled zvenčí. Smyslem workshopu je najít místa, kde by se dala zlepšit efektivita fungování jejich firmy prostřednictvím IT služeb. Ukazujeme, jak by jim „ten cloud“ mohl pomoci. Nedávno jsme například narazili u jedné firmy na to, že její zaměstnanci často cestují po celé republice. Pak ale musí přijet zpátky do centrály na porady či doladění rozjednaných aktivit. „Tak co kdybychom udělali virtuální schůzku. Online,“ navrhli jsme jim. A rovnou jsme jim předvedli, jak by to v rámci jejich firmy fungovalo. Tímto způsobem procházíme jednu oblast za druhou a zjišťujeme, co by jim vyhovovalo. Z toho sestavujeme individuální strategii a zhodnocení toho, co dává a naopak nedává zákazníkovi smysl. Zohledňujeme, co vlastně potřebuje, kam plánuje růst, co chce dělat, jaká řešení a nástroje používá. Pak se na to podíváme z technologického pohledu a určíme, jaké produkty by pro něho byly nejvhodnější a jak je nejlépe koupit. To znamená kombinaci tří oblastí: potřeb byznysu, technologických možností a vlastního pořízení a zavedení.

Působíte v podstatě jako prostředníci. Jak to, že si velké firmy nedokážou samy obstarat to, co jim zajišťujete?

Tady se propojuje několik faktorů. Protože máme profesionální tým a pracujeme pro různé klienty, tak disponujeme rozsáhlými znalostmi a zkušenostmi. Zákazníci obvykle potřebují tyto znalosti jednou za čas. Tak proč by si drželi specialisty, když je nepotřebují často. A i kdyby nakonec nějaké měli, ztratí onu znalost a nadhled tím, že se pohybují příliš dlouho v rámci jednoho prostředí. To je jedna věc. Druhá věc je, že se mnoho zákazníků snaží, a je to dáno nejen rozpočty, udržet hlavně provoz. Tento přístup se snažím ze své pozice změnit. Aby IT nebylo jen provozní IT. Teď jsou v mnoha firmách ajťáci v podstatě v rolích takzvaných hasičů požárů. Zasahují jen tehdy, když něco nefunguje. Potřebují udržet servery v běhu a v důsledku toho dělají jen to, na co jsou zvyklí léta. A nemají prostor ani čas na to, aby se věnovali rozvoji. Jde ale o to, aby věděli nejen o tom, co se děje na trhu, ale hlavně aby znali potřeby firmy. Určitým potvrzením, že není něco v pořádku, je fakt, že čtyřicet procent investic do IT se rozhoduje mimo něj. Lidé v byznysu si začínají hledat řešení svých potřeb sami. IT by se mělo v rámci firmy do budoucna změnit právě na to, čemu my říkáme byznys IT. Aby počítačoví odborníci více přemýšleli o tom, co firma potřebuje, jak pomoci uživatelům, a byli tak obrazně řečeno „blíže uživatelům než serverům“ a tím jim pomáhali.

Dá se spočítat, kolik firmám vaše služba ušetří?

Ano, někdy velmi přesně. Třeba v případě zmiňované firmy, jejíž zaměstnanci hodně cestují a pak se musejí vracet do centrály na porady. Tam lze jednoduše spočítat, kolik utratí za benzin, nakolik opotřebují vozy, kolik stráví času na cestách a tak dále. Nebo mne napadá další příklad, vyhledávání informací, práce s e-maily, komunikace s kolegy – když aktuálně ušetříte denně dvacet minut, kolik je to za týden, měsíc, rok? Vy se ten čas můžete věnovat něčemu jinému. Stanete se efektivnějším zaměstnancem.

Pracujete s legálním softwarem. Co si ale myslíte o používání toho nelegálního?

My se orientujeme na poradenství. Co nakoupit, jak to udržovat, používat. Tato oblast se označuje jako Software Asset Management (správa softwarového majetku). Především se snažíme, aby se nepoužíval nelegální software, z čehož mohou plynout právní i finanční postihy. Současně také hlídáme, abyste neměl nakoupeno řešení, které nevyužijete. V tom jsme špička v Česku. Za rok zrealizujeme kolem šedesáti takovýchto projektů. Co se týká nelegálního softwaru, Česko si stojí docela dobře v evropském srovnání. Podle nezávislého průzkumu je u nás 34 procent používaného softwaru nelegální. Jsme zemí s 12. nejnižší mírou pirátství. A situace se pořád zlepšuje. Snažíme se tomu napomáhat i my prací pro společnosti, které chtějí mít v licencích pořádek. S nástroji a službami naší společnosti je možné sledovat podrobně stav licencí v celé firmě a zajistit, aby byl v síti využíván pouze řádně licencovaný software a zamezit neoprávněným instalacím.

Co pro vás cloud, tenhle fenomén, znamená?

Pro mne je cloud nástrojem změny. Změny v tom, že mohu začít dělat věci jinak. Cloudová řešení jsou druhá klíčová oblast, na kterou se v současnosti zaměřujeme. To znamená vymýšlet spolu s našimi klienty, na co by se v jejich prostředí dal cloud použít. A pak jim ho pomoci zavést. Nemusejí tak pokračovat stejným způsobem, jak to dělali roky. Cloud může úplně změnit fungování procesů ve firmě. Když začnu používat cloudové služby například ve formě úložiště, tak mám třeba soubor na jednom místě. Mohu s ním pracovat odkudkoli. Současně jej kolegům či externím spolupracovníkům nemusím posílat e-mailem, ale poslat jim jen odkaz. A oni pak se mnou mohou pracovat na jednom dokumentu, třeba dělat i změny současně. Nemusíme si soubor posílat tam a zpět a mít pak zmatek ve verzích. Což je změna, která dříve nebyla možná. Nebo další příklad: když někdo dělá nabídku a potřebuje rychle s kolegy něco upravit nebo připravuje smlouvu s právníkem či klientem, tak se celý proces neuvěřitelně zrychlí. Existuje nespočet dalších možností využití. Potřebujete třeba vytvořit nový webový obchod či novou webovou aplikaci, která je během roku řekněme v „běžném“ provozu. Jenže před Vánoci vyletí nahoru návštěvnost a provoz a vy byste si tak museli koupit nebo pronajmout prostor, který odpovídá právě této špičce. S cloudovými službami můžete dynamicky měnit výkon tohoto prostředí. Platíte jen za to, co vyčerpáte. To znamená, že když během roku vyčerpáte méně, tak také méně platíte. Pokud jednou za rok přijde špička, výkon naroste podle vašich aktuálních potřeb. Nemusíte to ale plánovat, předkupovat a podobně, zkrátka zaplatíte jen to, co se navýšilo. Když pak opět nastane pokles, sníží se i cena. To jsou další velké přednosti. A my v SoftwareONE k tomu klientům nabízíme naše řešení PyraCloud, které jim umožní cloudové služby od různých výrobců pořizovat a na jednom místě spravovat. Zjišťovat, co potřebují a jak to používat.

Zmínil jste, že dnes jsou ajťáci v podstatě jen hasiči požárů. Tohle ale bude asi chtít změnu i u nich?

Já občas říkám, že buď se ti ajťáci změní, nebo je někdo vymění. Ano, nové služby vyžadují nové lidi, s trochu jiným profilem. Ale znovu opakuji, tím, že věci vysunete do cloudu, tak se vlastně o mnohé – hardware, updatování, zálohování – nemusíte starat, tahle část vaší práce vám zkrátka odpadne a vy se právě můžete posunout směrem k novému stylu fungování IT.

Navštěvujete mnoho firem, institucí. Jak jsme na tom dnes podle vás s počítačovou gramotností?

V 90. letech, když jsem pracoval ve firmě, jejímž spoluvlastníkem byl můj otec, tak jsme tam měli i velké školicí středisko. A to bylo od rána do večera plné. Proškolili jsme tisíce lidí, z větších i menších firem. A ti lidé se tehdy učili, jak klikat myší, samotné základy práce s počítači. Ale byli z toho nakonec schopni získat mnohem více než teď. V současnosti se totiž považuje za samozřejmé, že uživatelé umějí pracovat s počítačem. A když přijde nová verze nějakého nástroje, dostanou většinou informaci o tom, jak v ní udělat to, co dělali v té původní. Což je ale špatně, nevyužijete novou verzi naplno. Správně bychom uživatelům měli říkat, a tím teď kritizuji celé IT odvětví, co nového s tím mohou dělat a jak jim to pomůže v práci, v efektivitě. To se zanedbávalo a stále zanedbává. Právě proto jsme vytvořili program Easy365. V rámci něj se snažíme inspirovat podniky a jejich zaměstnance, ukázat jim, co s novými technologiemi a službami mohou dělat, a jak jim to pomůže v práci. Dáváme jim jednoduchý návod. Protože ve chvíli, kdy sami uvidí, že jim nový nástroj něco přinese, získají motivaci a naučí se všechno sami.

Zvláštní, domníval bych se, že když už firma utratí velké peníze za nový software, že se bude také snažit, aby ho zaměstnanci řádně využívali…

Bohužel se to velmi často neděje. To jsou podle mého až zmařené investice. A navíc to plodí odpor lidí k novým verzím. Tato situace trvá už více než deset let. Je to velké téma. A je jedno, jestli se jedná o velkou nebo malou firmu.

Kde se dnes vlastně svět IT nachází? Jakými zásadními proměnami prochází?

Když to vezmu z našeho pohledu poradenských a licenčních expertů, zajímavý je hlavně vývoj cloudových služeb. Dříve vyšla nová verze softwaru jednou za tři až pět let. Novinky si výrobce střádal a pak je prostě vypustil do světa jako velkou novou verzi. Ať už to byly Windows, Office, cokoli. Když si dneska pořídíte software jako službu, formou cloudu, tak tam jejich výrobci dávají novinky postupně. Což má tu výhodu, že lidé postupné změny absorbují mnohem lépe. Výrobce tam dokáže rychleji přidávat funkcionality a vylepšení, které jsou potřebné a které lidé využijí. Odpadá tak stres z toho, že zase přijde nová velká verze a my se budeme muset učit všechno znovu. Dnes naopak můžeme mít z neustále přibývajících vylepšení okamžitý užitek.